Když se řekne věcná břemena, každému se asi rozsvítí výstražný vykřičník, který říká pozor, tady bude nějaký zádrhel. A má vlastně pravdu. S věcným břemenem je zpravidla spojeno nějaké omezení a to může nemile překvapit především budoucí majitele nemovitosti či pozemku. Víte ale, kde najdete více informací o břemenech, jak se dělí a co všechno vám s jejich vznikem začíná?
Věcné břemeno služebnosti
Věcné břemeno v obecném měřítku znamená omezení vlastnického práva k nemovitosti. Důvodů může být hned několik, byť asi těmi nejznámějšími a nejobávanějšími jsou užívací právo či věcné břemeno dožití. V obou případech jde o věcná břemena osobní služebnosti. Navíc tady spadá i požívací právo, což je ve své podstatě užívací právo s rozšířením nejen na používání cizí věci, ale také braní plodin a užitků. Osoba s požívacím právem může všechno kromě ničení a znehodnocování věci. V praxi to znamená, že například prarodič bydlí v bytě, je oprávněn k jeho pronájmu a zároveň má nárok i na výdělek z něj.
Dalším druhem je reálné břemeno. S tím se můžeme setkat, pokud například darem dostaneme ovocný sad a jsme zároveň zavázáni jeho původnímu majiteli pravidelně odevzdávat určitý objem plodin. Tady jde ale vždy o individuální dohody, proto může mít reálné břemeno řadu podob.
Pozemkové služebnosti v šesti bodech
Webový portál GeoPas velmi pěkně popisuje pozemkové služebnosti a vysvětluje, co přesně obnáší. Může mít například o služebnost inženýrské sítě, oporu cizí stavby či služebnost okapu. Dále tady patří právo na svod dešťové vody, právo na vodu, právo rozlivu i služebnost stezky, průhonu a cesty nebo právo pastvy, což znamená, že pozemek může být využíván k pastvě dobytka a hospodářských zvířat, nebo u zatížení služebnosti inženýrskými sítěmi jde o to, že příslušné orgány mohou vést přes daný pozemek vodovodní, kanalizační nebo energetické přípojky a samozřejmě je i udržovat.
