Zuby jsou symbolem zdraví i krásy. Přitažlivý úsměv je vstupenkou do společnosti i nezbytný na cestě k úspěchu. Dnes to platí víc než kdykoli předtím.
Vodní bezbolestná vrtačka (water laser), gely, které rozpouštějí kazy. Léky chránící zuby proti bakteriím. Bělicí prostředky, implantáty místo protéz a další nejmodernější techniky a technologie mají vést k dokonalému chrupu. Patří k nim samozřejmě dokonalá zubní hygiena, pravidelné prohlídky zubů, vyvážená strava a profylaxe, tedy ochrana léky, například fluorem. Ten se v řadě zemí přidává přímo do pitné vody, podává se ve formě fluoridových tablet rozpustných ve vodě nebo je fluor obsažený v zubních pastách. Fluor zpevňuje zubní sklovinu a chrání ji tak před kazem. Méně se už ví, že zubní pasta s fluorem by měla být v kontaktu se zuby alespoň minutu, takže je třeba čistit si zuby déle. Letmé čištění má podstatně nižší účinek.
KAZ A PLAK
O tvorbě zubního kazu (caries dentis) se dnes ví už téměř vše. Je to proces, který narušuje a ničí tvrdé tkáně zubu. U nás postihuje asi 90 procent populace. Začíná ve sklovině jako křídově bílá skvrna a šíří se postupně do hloubky. Zasahuje zubovinu (dentin) a v pozdějších stadiích může vést k zánětu zubní dřeně (pulpitidě). Zpočátku se projevuje zvýšenou citlivostí na tepelné nebo chemické podněty, při zánětu dřeně bývá bolest už trvalá. Dalším šířením může dojít k zánětu ozubice (periontitidě).
Velký podíl na tvorbě kazů mají streptokokové bakterie zejména Streptococcus mutans, které produkují mléčné kyseliny narušující sklovinu. Spolu se sacharidy vytvářejí na zubech měkký bělavý povlak, obávaný plak. Ten se podílí nejen na tvorbě zubního kazu, ale také na vytváření zubního kamene a v neposlední řadě i na vzniku parodontózy.
Řada světových výzkumných pracovišť už delší dobu zkoumá, jak účinkům streptokokových bakterií v ústech zabránit. Julin Ma a jeho tým z Guy’s Hospital v Londýně vyvinuli vakcínu, která útočí na tyto bakterie. Nevytváří však dlouhodobou imunitu a je třeba očkování po roce nebo dvou opakovat.
Vakcínu, zaměřenou proti enzymům umožňujícím, aby se plak a bakterie zachytily na zubech, vyvinul tým výzkumníků z Forsythova institutu v Bostonu. Jeho členové doporučují, aby touto vakcínou byly očkovány děti od osmnácti měsíců do tří let. Vytvoří si tak údajně na celý život protilátky vůči těmto enzymům. Plak a bakterie se na zubech neudrží a to by měl být konec kazů. Obě látky se v současné době klinicky testují, a pokud budou schváleny, měly by být k běžnému použití nejdříve v roce 2005, nejpozději v roce 2007.
HROZBA ZVANÁ PARODONTÓZA
Správný je i výraz paradentóza. Jde o chronické onemocnění závěsného aparátu zubu, dásně a kostního lůžka. Začíná jako zánět dásně (gingivitida)a postupně se šíří do hlubších částí. Vznikají obvykle tzv. choboty, v nichž se drží infekce a které zasahují pod dásně podél zubního krčku až ke kořeni. Zánět rozrušuje upevnění zubu v lůžku, ten se uvolňuje a může i vypadnout. Dásně jsou oteklé, bolestivé a při jídle nebo při čištění zubů snadno krvácejí.
Příčiny parodontózy jsou nejrůznější a zdaleka ne prozkoumané. Může to být špatná ústní hygiena, ale také imunitní vlivy, následky jiných chorob a nejnověji se ukazuje, že může jít o genetický předpoklad. Dnes už existuje genetický krevní test, kterým lze zjistit sklony k této nemoci. Mimochodem parodontóza ohrožuje přes čtyřicet procent evropské populace. Ještě před čtyřmi roky to bylo třicet procent.
Kromě čištění a odstraňování vzniklých chobotů existují i jiné terapie. Například mezi zub a dáseň se injekčně vpraví speciální gel, který tam ztuhne a postupně uvolňuje po celý týden do nemocné tkáně antibiotikum. Podobných terapií založených většinou na postupném uvolňování antibiotik do postižených míst je celá řada.
SBOHEM VRTAČKÁM?
I léčba zubních kazů zaznamenala pokrok. Vrtačky – noční můra a hrozba velké části populace – ovšem stále ještě existují. Je už však možné je nahradit bezbolestnými zákroky, které na rozdíl od bolestivého vrtání nevyžadují anestezii.
Jde například o vodní bezbolestnou vrtačku (water laser), která využívá kinetické energie vody vedené laserovým paprskem. Vyžaduje však velkou zručnost, protože se paprsek může snadno odrazit třeba od kovu a minout cíl. Jinou náhradou za vrtání může být obrušování vzduchem (air abrasion), které využívá regulovatelného tenkého proudu vzduchu. Ten vystřeluje do kazu mikroskopické částice oxidu hliníku a tím odstraňuje narušenou tkáň. Také ve výplních zubů se dosáhlo velkého pokroku. Esteticky nevhodný a ze zdravotních hledisek tolik diskutovaný amalgám patří historii. Zrodila se nová generace výplňových materiálů – například částice skla, polymerové pryskyřice či keramika. Dobře přilnou, jsou velmi odolné a navíc od pravého zubu k nerozeznání.
CÍL: KRÁSA
Stále větší význam v tomto oboru mají estetické faktory. Dřív šlo především o odstranění bolesti. Bezbolestné zákroky by dnes už měly být běžné. Dalším stupněm byla trvanlivost zubů. I v tom se v řadě zemí dosáhlo velkého pokroku. Šedesátník s kompletním chrupem není dnes v Německu, Francii či Velké Británii žádnou výjimkou. A nastupuje estetický moment. Zatímco americké sdružení kosmetických stomatologů mělo v roce 1985 šedesát členů, v roce 2000 to byly už čtyři tisíce a dnes už více než šest tisíc. Zuby se bělí, aby se z nich odstranil žlutý nádech po nikotinu, skvrny po kávě či červeném víně. Dásně se snižují nebo naopak zvedají či zhutňují, aby chrup vypadal lépe. Místo nehezkých zubů se vkládají implantáty, nemluvě o nejrůznějších rovnátkách. Oslnivý úsměv je znakem mládí, zdraví, životního elánu, ale také úspěchu a společenského postavení. Bělostný zdravý chrup k němu nerozlučně patří.
