Hazard je v posledním roce jedno velké téma. Uzavírají se herny a také se zpřísňují podmínky pro hraní na automatech. Důvodem těchto opatření je snížit výskyt gamblerství u nás. Bohužel si řada lidí neuvědomuje, že hazard není jenom o automatech, ale také o hraní jakýchkoli her. Gambleři se stávají i z teenagerů, ale nejvíce ohrožení jsou muži kolem třiceti let, kteří navíc žijí ve městech. Na to poukázal nedávný průzkum.
Je ještě třeba dodat, že nejvíce ohroženou skupinou jsou tedy muži kolem třiceti let, kteří žijí ve velkých městech a kteří k tomu všemu ještě žijí sami. Obecně platí, že takzvaní gambleři čili lidé závislí na hraní se s hazardem dostávají do kontaktu už v raném dospívání a později se dostávají až do takového stádia, že aktivně uvažují o sebevraždě. Ta je totiž, podle nich, jediným východiskem ze situace.
Zhruba tři procenta populace mají problém s hazardem
Mezi nejčastější závislosti patří závislost na alkoholu, závislost na drogách a kromě jiného také právě závislost na hazardu. Takzvaným gamblerstvím nyní trpí zhruba tři procenta populace. Další jedno procento populace má pak spíše sklony k hazardu.
Co průzkumy a statistiky zajímavého ještě odhalují, je to, že zhruba pětadvacet hráčů, kteří se léčí ze své závislosti, bohužel přesto spáchají sebevraždu. Jistou poruchou osobnosti pak trpí skoro každý patologický hráč, to také ukázal průzkum.
Co je to porucha osobnosti?
Nabízí se nyní otázka, co to vlastně je porucha osobnosti. Mluvíme tu o neustálém narušování vzorů chování, s čím se ostatně začíná už v brzkém dětství. V dospívání to poté přechází ve velice závažné problémy v mezilidských vztazích. Člověk trpící poruchou osobnosti kupříkladu přehání, když mluví o svých úspěších nebo o svých schopnostech. Se svou fantazií nešetří, když popisuje své schopnosti, dovednosti, svůj um.