Nejdříve trochu teorie. Plexisklo je lidové označení pro polymetylmetakrylát (PMMA). Pro své optické vlastnosti, podobné vlastnostem skla, bývají akryláty nazývané také organická nebo akrylátová skla. Odtud pochází i nejstarší obchodní název tvrdých a čirých desek a bloků vyráběných od roku 1933 firmou Röhm a Haas v Darmstadtu, který se rozšířil po celém světě. Česká verze „plexisklo“ je dnes běžně užívána plastikářskou veřejností pro označení akrylátových materiálů, nejčastěji právě PMMA.
Nač je dobré plexisklo
PMMA se používá v mnoha případech jako náhražka skla. Výhodou jsou nízké výrobní náklady, snadné ohýbání, nižší hmotnost a větší odolnost vůči nárazům. Nevýhodou je naopak nižší chemická odolnost i tvrdost, v jejímž důsledku dochází snadno k jeho poškrábání. PMMA vyniká optickými vlastnostmi. Je bezbarvý, čirý a viditelné světlo téměř nepohlcuje. Propustnost lze zachovat i při vybarvení PMMA transparentními barvivy, vynikající je také povrchový lesk. Desky z plexiskla pohlcují ultrafialové světlo – pro pohlcení veškerého UV záření postačí deska o tloušťce pouhé 2 m. Není tedy divu, že je oblíbeným materiálem při zasklívání oken dopravních prostředků, při výrobě krytů přístrojů, kancelářských potřeb, hodinkových sklíček apod.
A jak se plexisklo zpracovává?
Mezi základní úkony patří ohýbání plexiskla. „Obyčejného“ ohybu docílíme lokálním ohřátím materiálu a jeho zlomením na požadovaný úhel. Takto se vyrábí například stojany na tiskopisy nebo různé držáky. Jiný postup pak vyžaduje tvarování výplně zábradlí anebo tvarově složité prvky, kdy je nutné víceplošné nahřívání a tvarování. Jiným způsobem zpracování je řezání plexiskla. Formátování materiálu „nahrubo“ nebo přesnější řezání zvládají bez potíží odborníci, kteří také nabízejí prodej plexiskla.
Ačkoliv na internetu najdete mnoho návodů, jak s plexisklem pracovat, s většími úkoly, kde je kladen důraz na kvalitu zpracování, je vždy dobré svěřit se do rukou profesionálů.
